Personal tools
You are here: Home Podpora WIKIpedie - naučné informace Sitova komunikace protokolem TCP/IP

TCP/IP


 Její překlad zní Transmission Control Protocol/Internet Protocol. Obecně se o tomto protokolu dá říct, že se jedná o přenosový a komunikační protokol, který se stal jedním z nejpoužívanějších standardů pro síťovou komunikaci, který byl vyvinut Ministerstvem obrany USA k účelům americké armády v 70 letech minulého století. Obsahuje primární transportní protokol TCP a protokol síťové vrstvy IP. Budeme-li chtít tento protokol poznat hlouběji, musíme si uvědomit, že se nejedná jen o nějaký jeden komunikační protokol, ale rovnou o celou soustavu protokolů, kde ale TCP a IP jsou jedny z neznámějších protokolů celé této soustavy. V této souvislosti mě ještě napadá jeden odborný výraz, který bude pro TCP/IP asi nejvýstižnější. Protokol TCP/IP je síťovou architekturou.

Sada protokolů TCP/IP má dvě skupiny:

TCP (Transmission Control Protocol)
IP (Internet Protocol)

TCP
TCP je protokol transportní vrstvy. Hlavním účelem protokolu TCP je získávat elektronické zprávy o libovolné délce, které pak převádí do paketů zpravidla o velikosti 64 KB a pak je znovu sestavuje do původních zpráv na cílovém uzlu sítě. Díky tomuto systému může software řídící síťovou komunikaci zasílat zprávy po částech a kontrolovat každou z těchto částí samostatně. Pokud dojde při přenosu paketů ke ztrátě, přenos se opakuje. Při chybě v přenosu se nemusí posílat celý balík dat, ale jen určitý chybný paket.

IP
IP je protokol síťové vrstvy, který mimo jiné zajišťuje, aby byly pakety posílány ve správném pořadí a co možná nejvhodněji, co se týče cesty přenosu paketů. Princip přenosu spočívá v ověřování jednotlivých paketů a kontrole jejich korektnosti tak, aby jednotlivé pakety byly směřovány nejen přes řadu uzlů, ale také před další sítě, pracující s různými dalšími komunikačními protokoly.

Zjištění IP adresy počítače:

Windows NT/2000/XP
Spusťte si příkazový řádek kliknutím na nabídku START – SPUSTIT – do řádku Otevřít napište COMMAND a potvrďte klávesou ENTER. Po otevření okna příkazového řádku zadejte příkaz IPCONFIG a potvrďte klávesou ENTER. Výslednou adresu si přečtete v řádku Adresa IP (viz. Obrázek č.1).

Windows 95/98/Me
Spusťte si příkazový řádek kliknutím na nabídku START – SPUSTIT – do řádku Otevřít napište CMD a potvrďte klávesou ENTER. Po otevření okna příkazového řádku zadejte příkaz WINIPCFG a potvrďte klávesou ENTER. Výslednou adresu si přečtete v řádku Adresa IP (viz. Obrázek č.1).



Obecně funguje TCP/IP protokol tak, že každý počítač v síti má vlastní identickou IP adresu, prostřednictvím které na síti komunikuje. Tato adresa v jedné síti nemůže být nikdy stejná. Dojde-li v síti k nechtěnému přiřazení stejné IP adresy druhému počítači, síťová komunikace obou těchto počítačů se přeruší. Nedojde k žádné ztrátě dat, ale je třeba práci ukončit, přidělit adresy znova a restartovat počítač. U nových operačních systémů není restart počítače nutný. Např. u Windows NT/2000/XP dochází ke změnám IP adres „za chodu“, tudíž restart není nutný, ale u starších operačních systémů, jako jsou Windows 95/98/Me je restart nutný. Bez něj si systém adresy nepřidělí.

IP adresy se přidělují dvěma možnými způsoby:

DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) – server DHCP přiděluje adresy při každém spuštění počítače náhodně v zadaném rozsahu, který je nadefinován právě v pravidlech a nastavení DHCP serveru.

Pevná statická adresa – jak už název napovídá, adresu přiděluje administrátor ručně a tato adresa počítači zůstává i po vypnutí nebo restartu systému.

To, jestli se budou počítačům přidělovat IP adresy náhodně, nebo bude mít každý počítač vlastní IP adresu, záleží na nastavení sítě. DHCP dnes využívají hlavně poskytovatelé připojení na Internet, kdy při každém připojení uživatele do Internetu dostane uživatelův počítač jinou adresu v zadaném rozsahu. Řešení náhodného přidělování adres prostřednictvím služby DHCP je rychlejší, ale troufám si říct také pohodlnější nejen z hlediska správy sítě.

Koncepce protokolu TCP/IP:

Aplikační vrstva - do této vrstvy přímo zasahují jednotlivé aplikace

Transportní vrstva – TCP

Síťová vrstva – IP

Vrstva síťového rozhraní - vrstva, kde se používají fyzické přenosové protokoly jednotlivých druhů sítí (Ethernet, Token Ring, ATM, apod.) - netýká se přímo TCP/IP


 




Aplikační vrstva

Tato vrstva slouží pouze k napojení do uživatelského rozhraní konkrétní aplikace, ze které probíhá další ovládání. Do této vrstvy nepatří ani např. konverze a komprimace dat, šifrování, přenos ani jakákoliv synchronizace dat. To vše již musí být připraveno v samotné aplikaci.

Transportní vrstva

Transportní vrstva je vrstva, která není závislá na konkrétní přenosové technologii a stará se o to, aby se jednotlivé pakety dostaly od odesílatele až ke svému skutečnému příjemci, přes případné směšovače (brány).

Síťová vrstva

Tato vrstva je navržena pro co možná maximální přenosovou rychlost avšak na úkor spolehlivosti. Spolehlivost zajišťují vrstvy na vyšší úrovni. Síťová vrstva pracuje tak, že se nestará o nápravu bezchybně zaslaných dat, nýbrž se snaží o to, aby data byla přenesena s co nejvyšší rychlostí. Ovšem starost této vrstvy o bezchybný přenos je součástí úkolů této vrstvy. Data se posílají po blocích a nespojitě. S IP protokolem spolupracují protokoly ICMP, ARP RARP, SLIP a PPP.

Vrstva síťového rozhraní

Jedná se o nejnižší vrstvu, která má na starosti všechno, co je spojeno s ovládáním konkrétní přenosové cesty a s přímým přenosem paketů. Tato vrstva není blíže specifikována, protože je závislá čistě na používané přenosové technologii.

Zjištění IP adresy počítače:

ICMP (Internet Control Message Protokol) – slouží k detekci chyb
ARP (Address Resolution Protokol) – slouží k mapování IP adres a fyzických adres síťových adaptérů (MAC Address)
RARP (Address Resolution Protokol) – slouží k určování IP adresy z adresy fyzické
SLIP (Serial Line IP) – internet protokol po sériové lince (dnes již málo využíván)
PPP (Point-to-Point Protokol) – dnes nejrozšířenější typ přenosu "bod-bod". Narozdíl od protokolu SLIP např. lépe využívá samotné obhospodařování IP adres.

Příklad některých aplikačních protokolů TCP/IP:

HTTP (HyperText Transfer Protocol)
SMTP (Simple Mail Transfer Protocol)
NNTP (Network News Transfer Protocol)
FTP (File Transfer Protocol)
TFTP (Trivial File Transfer Protocol)
NFS (Network File System)
Document Actions
by Technická podpora last modified 2006-10-24 20:42